... Kdo vi kolik slz je ukryto za jednim usmevem, kdo vi kolik bolesti je ukryto za kouskem radosti ...

Aboat me

22. května 2006 v 20:48 | KnoTka |  Moje básničky
Na rukách mnoho jizev mám,

trosce se cim dal vic podobam,

já se za to nestydím,

někdy si v tom lebedím.

Sem jaká sem, už si zvykám,
mnohdy za své činy pikám,
pomalu přichází setmění,
ale náladu mou to nemění.

Nálada na bodu hlubokého mrazu,
stojím, a koukám s hlubokého srázu,
je mnoho důvodů proč tu nebýt,
proč kvůli všemu náhle zemřít.

Je mnoho způsobů jak to udělat,
nevím, jestli mám důvod to dokonat,
některé to bude možná mrzet,
následně na to, budou lítostivě slzet.

Nebudu si život brát,
chci se ještě někdy smát,
smát se sama sobě,
a otáčet se v hrobě.

Mít na prsou vlhkou hlínu,
pocítit tu náhlou zimu,
už nikdy dýchat nebudu,
nikdy s tebou ruku v ruce nepudu.

..Byla to má volba,
a tím končí má tvorba..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pantofel Pantofel | 23. října 2006 v 17:37 | Reagovat

chytáš mě za sdce:,)

2 Mišulka Mišulka | 17. ledna 2007 v 15:23 | Reagovat

heeeej...hodne dobry...posledni 4 sloky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama