... Kdo vi kolik slz je ukryto za jednim usmevem, kdo vi kolik bolesti je ukryto za kouskem radosti ...

Hříšníci

19. září 2006 v 20:34 | KnoTka |  Básničky
Zima a chlad bezcitně projíždí až do morku kostí,
jako tisíc nožů posedlých zlostí
probodává hlouběji a dál...

Nikdo již nevěří v naději
a s pronikavým výkřikem do hlubin tmy se topí.
Temnota dychtivě zahalí je v sobě, ve svém chladném nitru
jako vždy chytne a už nepustí...

Padají rychlostí světelnou,
dál a dál černou temnotou,
všude kolem poseto jest tisíc černých růže,
jejichž trny probodávají kůži.

Z listů květiny vyrojí se kapičky krve,
růže temnější, než prve,
pláče, krev po trnech až na kůži stéká,
nešťastně vzlyká a ví,
že již nejde vrátit se zpět,
zpět na onen lepší svět...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama