... Kdo vi kolik slz je ukryto za jednim usmevem, kdo vi kolik bolesti je ukryto za kouskem radosti ...

Družstva

2. ledna 2007 v 13:15 | KnoTka |  Anarchie/anarchismus
Družstva
Jednou z forem svobodného a samosprávného sdružování lidí jsou bezesporu družstva. Jejich počátky lze vysledovat v první polovině 19. století. V Anglii se začala rozvíjet především družstva spotřební, kdy si spotřebitelé snažili zlepšit svoji sociální pozici vyloučením překupníků zboží. Druhý typ družstev - výrobní - byl charakteristický především pro Francii. Spotřební i výrobní družstva však nabývala mnoho podob, z nichž některé jsou pro anarchisty nepřijatelné a jiné zas odpovídají jejich snahám a představám.
Z anarchistických pozic ideální družstvo je takové, které je plně samosprávné, tj. že každý člen má stejný podíl na rozhodování a zároveň v něm pracuje (u družstev výrobních). Vyskytují se totiž i taková družstva, v nichž pracují členi i nečleni nebo dokonce jen nečleni - členi pak tvoří jenom jakési vedení podniku. U spotřebních družstev dochází často k tomu, že ve snaze o získávání co nejlevnějšího zboží zakládají sama výrobní či zpracovatelské podniky, v nichž panují klasické kapitalistické vztahy a zájmy zaměstnanců jdou proti zájmům družstevníků-spotřebitelů, kdy se ve snaze o co největší úsporu projevují tendence omezování mezd. V neposlední řadě stojí za připomenutí tzv. státní družstva, která jsme znali z dob nedávno minulých a v nichž skutečná samospráva byla omezována zásahy a rozhodnutími "shora".
Plně samosprávná výrobní družstva zajišťují princip "žádný sluha, žádný pán" a umožňují svým členům spravedlivé (jak to dovolují ekonomické vztahy s okolím) ohodnocení jejich práce, například takovým způsobem, že je jim vyplácena běžná mzda a každý rok je mezi ně rozdělen zisk podniku, který jinak běžně shrábne kapitalista. Avšak i přes tento ideální obraz (který byl například zpodobněn ve filmu "Hej Rup" Voskovce a Wericha) mnohá družstva neměla dlouhého trvání a potýkala se často se stejnými problémy, kterými jsou především nedostatečné kapitálové prostředky při jejich zakládání, což neumožňuje plnohodnotný rozvoj podniku a konkurenceschopnost, a potom také tlak kapitalistických kruhů na likvidaci nepříjemné konkurence, která je navíc zcela odlišného ražení. V neposlední řadě chyběly družstevníkům obchodní znalosti potřebné k uplatnění jejich produktů na trhu.
Samostatnou kapitolou jsou pak družstva vznikající v revolučních dobách vyvlastňováním výrobních prostředků a jejich převodem pod správu lidí, kteří s nimi pracují. Ty přibližuje samostatný článek o španělské sociální revoluci v této a příští Existenci.
V současnosti jsou družstva či jejich různé obdoby zpravidla jednou, i když málo výraznou a preferovanou, formou podnikání etablovanou do kapitalistického systému, bez jakékoliv celospolečenské solidarity a revolučního náboje. Přesto však je třeba se těmito ekonomickými formami zabývat při uvažování nad podobou ekonomických vztahů ve svobodné společnosti.
Anarchistický pohled na zakládání družstev tak zvaně tady a teď byl různý. Elisée Reclus (1830-1905) míní, že"většina "kooperací", konzumních a jiných sdružení dělnických skončila špatně nebo aspoň odvrátila mnohé od revolučního zápalu mladých let. V tom spočívá jejich největší nebezpečí, neboť lidská povaha je ochotna chopit se nejbližších záminek, aby se vyhnula risikům boje. Je tak snadné uvelebit se při "dobrém díle" a vyhýbat se činnosti a nebezpečím, jež kynou z toho, věnujeme-li se zcela revoluční věci. Řekne se, že je třeba především, aby kolektivní podnik prospíval, a pomalu se upadá v drobnou činnost hokynářskou; chce se přeměnit svět a zatím se mění člověk v obyčejného kramáře."Naopak například Enrico Maletasta (1853-1932) o podobných projektech napsal:"Mám za to, že na počátku revolučních událostí jsou(zavedené)kooperativy velice užitečné, že učí pracující, jak se starat o své vlastní záležitosti, organizaci jejich práce a dalších aktivit jako zkušené organizace schopné provozovat distribuci výrobků a sloužit jako nervová centra pro velké počty lidí."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama