... Kdo vi kolik slz je ukryto za jednim usmevem, kdo vi kolik bolesti je ukryto za kouskem radosti ...

Revoluční minulost

2. ledna 2007 v 13:11 | KnoTka |  Anarchie/anarchismus
Revoluční minulost
Chceme-li pátrat v historii po přítomnosti anarchistických principů ve společnosti, bude asi nejlepší začít až v druhé polovině 19. století, kdy již byly anarchistické myšlenky nějakým způsobem definovány a zároveň povstalo široké lidové hnutí za sociální spravedlnost. V době předcházející bychom jistě mnohé příklady také nalezli, ale jejich hodnocení by bylo mnohem složitější vzhledem ke vzdáleným dobovým společenským a náboženským hlediskům. Uplatňování anarchistických principů v praxi je nejčastěji vázáno na revoluční události a zpravidla končí represivním terorem kontrarevolučních sil.
Prvním, i když velmi diskutabilním příkladem, by mohla být Pařížská komuna. 18. března 1871 došlo v Paříži k revoluci - byla svržena vláda buržoazie. Moc v Paříži se dostala do rukou ústředního výboru národní gardy zvoleného ozbrojenými dělníky a řemeslníky hlavního města. 26. března došlo k volbám do rady Komuny a o dva dny později byla oficiálně vyhlášena Komuna. Ústřední výbor prohlásil, že období jeho moci skončilo a odevzdává vládu Komuně. V radě byli jak zastánci silné revoluční diktatury, tak i menšina proudhonovců, kteří byli odpůrci teroru proti nepřátelům revoluce a odmítali nutnost revoluční diktatury. Armáda byla nahrazena národní gardou. Nejvyšší orgán, rada Komuny, byl zvolen podle všeobecného hlasovacího práva. Člen rady, který se neosvědčil, mohl být svými voliči odvolán. Komuna odstranila starou policii, o pořádek ve městě se starali ozbrojení dělníci sami. Byla provedena odluka církve od státu. Po celou dobu své existence byla Pařížská komuna nucena vést vyčerpávající zápas s kontrarevolucí ve Versailles, to jí nedovolovalo plně rozvinout všechna sociálně hospodářská opatření. Všechny podniky, jejichž majitelé uprchli z Paříže, byly odevzdány dělníkům. Komise práce utvořená radou Komuny uváděla v těchto podnicích do chodu výrobu a umisťovala sem nezaměstnané. Dělníci společně s administrativním vedením vypracovávali výrobní plány a stanovili zásady vnitřní organizace. V těch dílnách, kde majitelé zůstali, nařídila Komuna kontrolu hodnocení práce. Vydala nařízení o povinném bezplatném vyučování. Byly otevřeny nové školy a učitelům se zvýšily platy. Taktéž vypracovala plán na zřízení jeslí a mateřských škol pro děti dělnic a provedla celou řadu jiných opatření prospěšných pracujícím. "Májový týden" znamenal konec všem nadějím - Komuna byla i přes hrdinný odpor, do nějž se zapojily ženy i děti, poražena; desetitisíce komunardů, i těch, kteří byli jen podezřelí ze sympatií ke Komuně, byly popraveny a mnoho dalších bylo posláno do dalekých kolonií na nucené práce.
I přes značnou nerozvinutost tamního anarchistického hnutí se anarchismus stává jednou z hlavních sil ruské revoluce v letech 1917-1921. Přesto jej převálcuje jeho revoluční souputník, bolševismus, který byl na rozdíl od anarchismu jednotný a dobře organizovaný. Bolševická státní správa se ale stává zárodkem stalinské byrokracie a velice rychle nabírá kontrarevoluční charakter, který vede k zmasakrování machnovského revolučního hnutí na Ukrajině, dělnických protestů a stávek a revoluční komuny v Kronštadtu.
Příklad první socialistické revoluce se už ale nezadržitelně šíří světem a v Itálii vede v roce 1918 k revoluční generální stávce, která dává vzniknout dělnické samosprávě v podobě továrních rad.
V Německu probíhá v letech 1918-1919 dělnická revoluce, které se snaží komunistický Svaz Spartakus vtisknout socialistický charakter. Marxistická teorie této organizace utvářená Rosou Luxemburgovou se přibližuje anarchismu, jehož exponenti jako Erich Mühsam a Gustav Landauer hrají významnou úlohu v Mnichovské republice rad. O potlačení revolučních sil se nakonec postarala vládnoucí sociální demokracie.
Největších úspěchů však anarchismus dosáhnul během španělské sociální revoluce v letech 1936-1937. Ačkoliv se v politické sféře nechal díky mylnosti dominantní anarchosyndikalistické ideologie zatáhnout do spolupráce s liberální buržoazií při obraně republiky před fašistickým nebezpečím, ve sféře hospodářské se pracující - inspirovaní touže anarchosyndikalistickou ideologií - pustili do obrovského experimentu vyvlastnění průmyslových podniků, služeb a zemědělských statků a jejich samosprávného řízení na kolektivistických principech. Experiment to byl dalekosáhlý, týkal se až devíti miliónů lidí a z větší části byl i úspěšný. Paralelní existence státní kontroly, která byla v rukou buržoazie a jí přisluhujících sil (včetně vedení anarchistických organizací CNT a FAI) a která si nad samosprávným experimentem zachovávala značnou kontrolu, nakonec vedla k jeho zadušení prostřednictvím státní represe a opětovných restitucí zespolečenštěného majetku.
S některými těmito událostmi a dalšími epizodami anarchistického hnutí se můžete blíže seznámit buď v této Existenci či jiných anarchistických tiskovinách, kde je jim věnováno mnoho prostoru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vladislav Petrov Vladislav Petrov | E-mail | 18. dubna 2007 v 20:46 | Reagovat

Dovola,abych ti oponoval,ale Pařižská Komuna NEBYLA anarchistická společnost!

Vedení Komuny bylo tvořeno z poloviny neorganizovanými dělníky a z poloviny dělníky-členy I.Marxistické Internacionály.

Nikdy neusilovali o anarchistický systém,ale o socialistickou dělnickou diktaturu,která by zničila "starý režim".

2 Vladislav Petrov Vladislav Petrov | E-mail | 18. dubna 2007 v 20:47 | Reagovat

A v Kronštatdu NEBYLA žádná Komuna.Takový "názor" slyším poprvé,šlo o revoluci,která byla potlačena Leninem.

Jsem revoluční komunista-trockista a proto říkám,že potlačení Kronštatdu BYLA VELKÁ CHYBA!!!

Lenin&Trocký měli vyjednávat s povstalci a né je zmasakrovat:-(

Ale to byl takový syndrom občanské války...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama